Úvodní stránka
Blog
Veterinářka radí
Jak dlouho drží imunita po základní vakcinaci u koček?

Jak dlouho drží imunita po základní vakcinaci u koček?

Mezi základní onemocnění, proti kterým je u koček doporučována vakcinace nejen u nás, ale široce ve světě patří: herpesvirus koček (FVH-1), kalicivirus koček (FCV) a panleukopenie koček (FPV). Do tohoto základního schématu je běžně začleňována i vzteklina.

Dana Pučálková V pondělí 13.12. 2021

Veterinářka radí

Mezi základní onemocnění, proti kterým je u koček doporučována vakcinace nejen u nás, ale široce ve světě (WSAVA - World Small Animal Veterinary Association, ABCD - European Advisory Board on Cat Disease, AAFP - American Association of Feline Practitioners) patří: herpesvirus koček (FVH-1), kalicivirus koček (FCV) a panleukopenie koček (FPV). Do tohoto základního schématu je běžně začleňována i vzteklina. Česká republika je sice stát prostý vztekliny, ale většina ostatních státu takový status nemá a vakcinace proti vzteklině je zde vyžadována (pozor při cestách do zahraničí).

Dobré imunity po vakcinaci lze dosáhnout u viru panleukopenie koček. Původcem onemocnění je parvovirus = neobalený DNA virus, u kterého je frekvence mutací nízká. V praxi to znamená, že silná protilátková (humorální) odpověď navozená po vakcinaci velmi dobře chrání před samotným onemocnění. Tedy základní vakcinace ve věku 8-16 týdnů a následná revakcinace ve věku 6-12 měsíců navodí dlouhodobou a účinnou imunitu, další revakcinaci lze provádět až co 3 roky. Nejhorší průběh mívá toto onemocnění u koťat (úporné průjmy až náhlý úhyn).

Naproti tomu vakcinace proti herpesviru a kaliciviru neposkytuje úplnou ochranu, ale výrazně snižuje závažnost onemocnění. Oba zmiňované viry způsobují infekce horních cest dýchacích (u těch nejmenších či imunitně oslabených mají až fatální průběh). Herpesvirus koček je obalený DNA virus, tedy pro ochranu jsou potřeba nejen protilátky, ale také buňkami zprostředkovaná imunita (možná si pamatujete na seriál “Byl jednou jeden život”, ve kterém byla buněčná imunita zastoupena řadou různých policejních jednotek a uklízečů). Kalicivirus koček je neobalený RNA virus, který rád a často mutuje. Jinými slovy to znamená, že máme 1 typ (sérotyp) kaliciviru koček, ale v populaci existuje řada jeho modifikací (antigenních variabilit), což nám výrazně omezuje mechanismus zkřížené imunity vyvolané vakcinací. Vakcinací se tak snažíme o co největší posílení imunity, abychom zmírnili závažnost klinického onemocnění, proto i u vakcinovaných zvířat můžeme pozorovat mírné projevy infekce horních cest dýchacích, a to zejména v době, kdy je zvíře oslabeno stresem, u imunosuprimovaných zvířat či u koček chovaných v podmínkách s vysokou hustotou zvířat. Závažnost onemocnění i schopnost rekonvalescence závisí na aktivitě imunitního systému kočky, v tomto případě nám tak vakcinace imunitní systém cvičí, aby byl co nejlépe připraven na samotný boj, přičemž “cvičení” je nutné opakovat častěji. Zde se tak revakcinace provádí každoročně, ale v chovech se zvýšeným rizikem infekce se můžete setkat i s doporučením revakcinovat co půl roku.

Z výše uvedeného vyplývá, že jednotné, univerzální očkovací schéma nemusí vždy platit a je na ošetřujícím veterinárním lékaři, aby rozhodl, co je pro daného kočičáka nejlepší.

MVDr. Katka Karásková