Jak si užít léto s pejskem a v klidu

Cestování se psem

Cestování bez svého pejska už si řada z nás nedokáže ani představit. Kromě automatického balení jeho věcí (misky, dostatek krmiva, sáčky na výkaly, vodítko,...) je třeba pamatovat také na to, jaké povinnosti nám ukládají jednotlivé státy, které chceme s pejskem navštívit. Mezi základní povinnosti, které musíme před odjezdem u pejska zajistit prakticky do všech zemí světa, je pořízení jeho cestovního pasu, zajištění trvalého označení a platné očkování proti vzteklině.

Cestovní pas a označení mikročipem

Pes musí mít čip (být trvale označen) a s tím spojený cestovní pas (číslo čipu zapsáno v cestovním pase). Očkovací průkaz nestačí. V pase musí být uvedena osoba, která zvíře do zahraničí doprovází. Touto osobou je zpravidla majitel. Pokud zvíře doprovází někdo jiný, musí mít v takovém případě písemné zmocnění majitele.

Platné očkování proti vzteklině

Očkování proti vzteklině je v ČR povinné od 3-6 měsíců věku štěněte, toto očkování psa je platné pouze v případě, že je pes zároveň označený mikročipem (štěňata musí být označena mikročipem nejpozději do tří měsíců věku), a od tohoto prvního očkování uplynulo alespoň 21 dní (u starších psů v případě přeočkování, které proběhlo ještě v době platnosti předchozího očkování, může cestovat ihned). Platné očkování proti vzteklině je vyžadováno prakticky všude. Některé státy (především mimo EU - UK, Austrálie...) však vyžadují i stanovení kontrolního titru protilátek - průkaz dostatečného množství protilátek proti vzteklině v krvi zvířete, minimální hodnota titru protilátek je 0,5 m.j./ml. Toto vyšetření je možné absolvovat se zvířetem až 3 měsíce před odjezdem. Prakticky to znamená, že pokud zvíře nemá dostatečné množství daných protilátek, máte ještě čas to řešit. Nedostatečná hladina protilátek, i přes řádnou vakcinací, není zas tak ojedinělá, jak se může zdát. U některých plemen (rotvajler,..) se soudí, že je to dáno nedostatečnou odpovědí na vakcínu. Imunologická neschopnost je totiž u řady druhů geneticky determinovaná.

Odčervení

Pokud cestujete se psem do Velké Británie, Irska, na Maltu či do Finska, musí být pes odčerven, a to 24-120 hodin před vstupem na území těchto států. Tento úkon musí být soukromým veterinárním lékařem zároveň potvrzen do pasu.

Max. 5 zvířat na 1 člověka

Jednoho člověka může při „neobchodní“ cestě se psem, kočkou nebo fretkou do zahraničí v rámci EU doprovázet maximálně 5 kusů těchto zvířat. Tento počet může být navýšen pouze v odůvodněných případech, mezi něž patří účast na soutěžích, výstavách či sportovních akcích nebo přípravě na tyto akce. Účast na výstavě či soutěží musí být majitel (či jím pověřená osoba) schopen písemně doložit. Další důležitou podmínkou pro udělení výjimky je stáří zvířete vyšší než šest měsíců.
Doporučujeme se před každou cestou do zahraničí informovat na přesné podmínky vstupu do země se zvířetem místně příslušné veterinární správy či veterinárního lékaře.

Pobyt v teplých krajích nese i svá specifická rizika

V zahraničí se vyskytuje celá řada bodavého hmyzu přenášející specifická onemocnění. Nebezpečných nemocí, které jsou takto přenášeny, je celá řada. Mezi ty nejvýznamnější patří dirofilárie, leishmanióza a babezióza.

Přípravky odpuzující bodavý hmyz (repelenty) přenášející nemoci by měly být součástí i zvířecí lékárničky. Kromě repelentu lze kontrolovat výskyt klíšťat po procházce se psy pročesáváním jejich srsti nebo u krátkosrstých plemen přejížděním ruličkou s lepicí páskou (kterou normálně odstraňujeme chlupy z oblečení), případně zvolit i silnější ochranu, záleží na vašich preferencích.

Preventivní přípravky proti klíšťatům

Klíšťata přenáší řadu nemocí, mezi ty častěji importované v našich podmínkách patří babezióza (možná nákaza např. v Maďarsku, na jihu Slovenska, ale i na Moravě). Babézie napadá červené krvinky, mezi hlavní příznaky onemocnění patří únava, skleslost, horečka, světlé sliznice a tmavá moč. Účinnou ochranou je zamezení nasátí klíštěte.

Antiparazitika je potřeba vybírat opatrně. Ne každému psovi sedí každá forma či účinná látka. Nicméně mezi nejprodávanější, volně dostupné patří např. Foresto.

Pozor na nechtěný kontakt s vybranými antiparazitiky. U kolií, pasteveckých plemen a jejich kříženců dávejte pozor, pokud vyrazíte na koňský tábor (mezi hospodářská zvířata obecně). Běžně používaným antiparazitikem u hospodářských zvířat je ivermektin či doramektin. Tyto látky se vylučují do výkalů a psi často a rádi koňské (i jiné) výkaly konzumují. Obě látky jsou pro výše zmíněné psy toxické.

Preventivní přípravky proti dirofiláriím (srdeční červi)

Přenašečem srdeční červivostí jsou komáři. Larvy dirofilarií se v psím organismu vyvíjejí a rostou několik měsíců, až se nakonec stanou dospělými červy, kteří napadají plíce a srdce. Dirofilariózu není lehké vyléčit. Dirofilarióza se běžně vyskytuje v jižní Evropě a v současnosti se šíří i do střední Evropy. Prevence spočívá v pravidelném podávání antiparazitik (NexGard,...).

Foresto nebo očkování proti leishmanióze

Při cestách do tropických a subtropických oblastí hrozí tzv. leishmanióza i psům. Proti leischmanióze lze psy očkovat. Nicméně většina majitelů se spoléhá na repelentní účinky vybraných antiparazitik, jako je Foresto. Leishmanióza je onemocnění vyvolané prvoky z rodu Leishmania. Infekci přenáší na lidi a zvířata (hostitel) štípnutím samičky komára rodu Phlebotomus a Lutzomyia (přenašeč). Tento hmyz se vyskytuje převážně v teplejších zeměpisných pásmech, včetně zemí EU (obrázek 1). Psi jsou k infekci vysoce vnímaví!

V ČR se jedná opět o importované onemocnění, příp. je možný i transplacentární přenos z nakažených fen na štěňata (příklad pacienta: fena nakažená během návštěvy v Itálii z důvodu krytí v listopadu 2009, v lednu 2010 porodila 11 štěňat, v srpnu 2011 se u této feny objevilo kožní onemocnění, s rozvojem selhání ledvin, proto byla v dubnu 2013 utracena).

Obrázek 1: Hlášené případy leishmaniózy (Leishmania infantum) u zvířat a lidí v EU a okolních zemích v letech 2009–2020 (European Centre fór Disease Prevention and Control, 2022)

 

Infekcemi rizika nekončí.

Někdy stačí opravdu chvíle nepozornosti a život zvířete je v ohrožení. Jaká jsou nejčastější nebezpečí, která na psy v létě čekají?

Přehřátí

Pozor na přehnanou fyzickou aktivitu v horku. I delší procházky v horkém dni si nechte na ráno či večer. Na přehřátí jsou zvlášť náchylní staří psi, štěňata, obézní, nemocní, pracující a brachycefalici. Dýchání je pro psy tím hlavním termoregulačním prostředkem, brachycefalici takovou možnost (díky anatomii horních cest dýchacích) nemají. Často se tak stává, že horko, nebo náhlé změny teploty “neudýchají” (rozehřátý pes skočí do studené vody). U ostatních plemen pozor především na nevhodné náhubky, které jim brání otevřít tlamu. Zároveň pamatujte, že pokud teplota venku stoupne nad 20°C, nenechávejte své zvíře v autě, a to ani ve stínu, ani s otevřenými okny. I pouhých 10-15 minut v zavřeném autě může stačit ke smrti zvířete. V případě přehřátí, zvíře nikdy neochlazujte celé najednou (studená sprcha aj.) -  hrozí šok, ale postupně (tlapky do vlažné vody, studeného ručníku..). Zajistěte proudění vzduchu a předkládejte postupně vlažnou vodu k pití (pokud je při vědomí). Kontaktujte veterinární službu.

Popálené tlapky

Zkuste vždy sami bosou nohou šlápnout na rozpálený beton nebo písek, pokud sami nohu na povrchu neudržíte, nenuťte pejsky po takovém povrchu chodit. Spálené tlapky jsou velmi bolestivé a špatně se hojí.

Spálená kůže

Jedná se především o bezsrstá plemena, bílá plemena v oblasti hlavy a jedince ostříhané na krátko. V dnešní době máme k dispozici i čistě přírodní produkty chránící kůži a srst zvířete před škodlivými slunečními paprsky. Nicméně vyhýbat se přímému slunci v kritických hodinách (od 11:00-17:00, rozpálený beton je horký ještě dlouho k večeru) je i pro samotné zvíře nejpříjemnější.

Hot spot

Hot spot neboli akutní mokvavá dermatitida (na počátku zarudlá mokrá léze se slepenými chlupy, v těžších případech zarudlá, zapáchající, svědivá, mokvající rána s hnisem) vzniká velmi často v létě u psů při zapaření srsti (koupání a následně zapaření dobře osrstěných psů, nevhodný obojek a zapaření pod ním,..), ale i po poštípání blechami a jinými parazity, důvody jsou různé. Často vznikají v oblasti hlavy, krku, končetin a rychle se zhoršují. Základem je ostříhání srsti v okolí, aby měl k ráně přístup vzduch. Zabránění další autotraumatizace (pes to nesmí škrábat) a pomoci může i chlorhexidinový šampon. Rozsáhlejší léze je však potřeba řešit s veterinářem.

Utonutí

Pozor především na bazény, ze kterých pes nedokáže sám vylézt. Bez dohledu může pes do bazénu spadnout (starší psi se zákalem očí), ale i skočit sám, sám už však nevyleze a bez pomoci mu časem dojdou síly.

Zánět slinivky

Grilování patří k létu, ale tučné a mastné, které pejsek v nestřeženém okamžiku pozře, může končit pohotovostí. Akutní zánět slinivky se nejčastěji prezentuje anorexií, průjmy, zvracením a bolestí břicha. V těžkých případech akutní pankreatitidy se může dostavit šok. Akutní pankreatitida potřebuje opět veterinární ošetření.

Uštknutí hadem

Náš jediný jedovatý had, zmije obecná, každoročně potrápí i řadu psů. Útočí sice jen v nutnosti, ale nenechavé čumáčky psů si o to často říkají. Při uštknutí jedovatým hadem okamžitě volejte veterinární pohotovost. Pejskovi sundejte obojek (hrozí otok hlavy) a odneste do auta (pokud ho unesete) - potřebujeme, aby se sám hýbal co nejméně. Řada psů má štěstí a odnesou si jen ponaučení, že na kroutící provázek se nedoráží.

TIP: Dnes je řada míst pejskařům nakloněna, nezapomeňte mrknout na internet a ověřit si, že váš pejsek může opravdu s vámi. Můžete vyzkoušet také aplikace věnující se přímo této problematice (godoggo: https://www.godoggo.app/).

MVDr. Katka Karásková, Ph.D.

Zdroje:

SVS (státní veterinární správa): O cestování se zvířaty (online). MZe 2015. Dostupné na: https://www.svscr.cz/o_cestovani_se_zviraty/

Státní zdravotní ústav, Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 08.06.2023]. Leishmanióza. Dostupné na: https://www.nzip.cz/clanek/1363-leishmanioza

European Centre for Disease Prevention and Control: Surveillance, prevention and control of leishmaniases in the European Union and its neighbouring countries. 2022. Dostupné na: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/surveillance-prevention-control-leishmaniases-European-Union-and-neighbouring-countries 

foto: pixabay.com

Podobné články