Když štěně velkého plemene roste moc rychle
Labrador, německý ovčák, doga a další patří mezi často vyhledávaná plemena. Jejich majestátní konstituce však sebou nese i řadu rizik v podobě nejrůznějších onemocnění, která se pojí právě k velkým (nad 25 kg v dospělosti) a obřím (nad 45 kg v dospělosti) plemenům. Vývojová onemocnění kostry (dysplazie kyčelního a loketního kloubu aj.) patří mezi strašáky, kteří mohou narůst do obludných rozměrů. Těmto onemocněním se vyhneme prakticky jen pokud máme notnou dávkou štěstí, protože vliv na jejich vznik má hned několik faktorů, mezi ty hlavní patří genetika, prostředí a výživa (především v období růstu štěňat).
Genetickou výbavu lze do určité míry ovlivnit výběrem rodičů, nicméně ani toto není 100 %. Jako příklad můžeme uvést dysplazii kyčelních kloubů (DKK), což je vývojové onemocnění (ne vrozené) s polygenní dědičností. Řada chovatelů a veterinárních lékařů se snaží již bezmála 50 let o kontrolu a snížení výskytu tohoto onemocnění v populaci psů. Složitá genetika DKK však toto úsilí velmi ztěžuje. Zároveň musíme zdůraznit, že samotný rozvoj DKK je dán nejen genetickým podkladem, ale také vlivem faktorů vnějšího prostředí, především každodenní biomechanickou zátěží působící na rostoucí pohybový aparát a modelací chrupavčité a kostní tkáně. Z hlediska vývoje kyčelního kloubu jsou nejkritičtější první 2 měsíce života. Neboli kostní tkáň ještě zcela nenahradila chrupavčitý model kloubu, svaly a inervace se také ještě vyvíjí a tak nadměrná zátěž působící na dosud měkké, plastické tkáně kyčelního kloubu mohou snadno překročit určitou hranici její elasticity. Nicméně mladý formující se kosterní systém je velmi citlivý nejen na fyzikální, ale i metabolické a nutriční nevyváženosti, a to až do věku 11-12 měsíců. Výsledkem je pak vznik celé řady abnormálních procesů vedoucích právě k rozvoji DKK.
Střídmá fyzická zátěž a optimální výživa jsou tak dalšími kroky, u kterých musíme být velmi opatrní. Dnes už všichni ví, že je nutné v krmivu sledovat množství vápníku a jeho správný poměr k fosforu (opt. 1,2 - 1,3 : 1), ale to nestačí. Naši pozornost musíme věnovat i dalším hodnotám, jako je obsah energie, bílkovin a jejich správný poměr (samotný vyšší příjem bílkovin nevede k rozvoji ortopedických onemocnění, obsah do 32 % v sušině krmiva testován jako bezproblémový, vadí však překrmování bílkovinami a nadbytkem energie současně) či absolutní množství přijatého vápníku a jeho poměr k energii (při vyšším obsahu energie může být i více vápníku, u rychlejšího růstu je nutný jeho dostatek, aby nedocházelo k nedostatečné kalcifikaci kostí, nikdy jej však nepřidáváme ke komerčním krmivům, vždy je nutné přesně vypočíst, kolik jej opravdu potřebují a kolik jej dostávají, přeci jen štěňata nedokáží efektivně regulovat absorpci vápníku ze střev a většina přijatého vápníku se tak lehce v těle vstřebá).
Obecně platí, že pro štěňata velkých a obřích plemen psů je v suchém krmivu (granulích) optimální koncentrace vápníku 0,8-1,5 % (cca 3g/1000 kcal), škodí jak nedostatek, tak i nadbytek), energetický obsah v rozmezí 3200-4100 kcal/kg krmiva, 23 – 32 % kvalitních bílkovin, 12 – 16 % tuku (pozor na syrovou stravu, tam je obsah tuku často i dvojnásobný ve srovnání se skutečnou potřebou), přičemž u tuků bychom měli sledovat i přítomnost omega 3 mastných kyselin, jmenovitě DHA (kyselina dokosahexaenová), která je důležitá pro správný vývoj mozku, sítnice i sluchového aparátu. Štěňata s dostatečným příjmem této mastné kyseliny jsou učenlivější a lépe trénovatelná. DHA není ve všech zdrojích zastoupena stejně, jako její ideální zdroj se jeví rybí olej.
Přechod na krmivo pro dospělé psy se provádí přibližně ve věku 1 roku, a to i u těchto plemen, která dokončují růst až v 18-24 měsících. Nadváha je pro tyto plemena vzhledem k vývoji kostry a následné mobility rizikovější než podváha. Optimální tělesná kondice (BCS, body condition score) je u těchto štěňat 4/9 (tedy hubenější). BCS by se mělo hodnotit co 2-3 týdny po celou dobu hlavního růstu. V období 3 – 6 měsíců věku prochází štěňata obdobím překotného růstu a je tak dobré omezit obsah energie a bílkovin, příliš rychlý růst a přehnaná tvorba svaloviny jsou ideální kombinací pro přetěžování mladé vyvíjející se kostry a tím i ke vzniku deformit.
MVDr.Kateřina Karásková