Ucpané anální žlázky trápí řadu psů

Problémy análních žlázek trápí velké množství psů. Uvádí se, že problémy má až 12,5-16% psů (x kočky 0,4%). U pejsků, kteří i přesto s ucpáváním análních žlázek mají problémy, je většinou potřeba pravidelné čištění. Interval vyprazdňování je velmi individuální.

Dana Pučálková V úterý 09.01. 2024

Veterinářka radí

Problémy análních žlázek trápí velké množství psů. Uvádí se, že problémy má až 12,5-16 % psů (x kočky 0,4 %). Většinou se jedná o problém menších plemen (mops, pudl, bišon, kavalír, čivava aj.), ale labradoři (nadváha jako predispozice k ucpávání análních žlázek) a ovčáci (mající anální žlázky umístěny hlouběji v perianální tkání u rekta než jiná plemena) jim zdatně sekundují. Anální žlázky najdeme u řitního otvoru na pozici 4. a 8. hodiny, když si představíme ciferník, nachází se mezi dvěma kruhovými svěrači (svaly). Pojem anální žlázky není úplně přesný. Ve skutečnosti se jedná o kožní vychlípeniny.

V análních žlázkách se tvoří sekret, který může mít různou konzistenci (od řídkého až po hustý), barvu (většinou různé odstíny hnědé, nepřijatelná je červená značící přítomnost krve) a pach. Tento sekret psům slouží především ke komunikaci a značkování. Sekret za normálních okolností odchází spolu s výkaly během kalení, kdy pevná stolice pravidelně žlázky “vymačkává”. Bohužel úzký vývod, který žlázky mají a tuk, který sekret obsahuje, predisponují k tomu, že se žlázky ucpávají. Přesnou patologií, která vede k ucpávání žlázek, však neznáme.

Klinicky se ucpané žlázky projevují nejčastěji tzv. sáňkováním (pes tahá zadeček po zemi, pozor: sáňkování může být i příznak přítomnosti vnitřních parazitů, příp. atopické dermatitidy či nežádoucí reakce na krmivo), olizováním si oblasti kolem konečníku, okusováním v oblasti kořene ocasu, zápachem zvířete, svědivostí celého těla, ale i záněty kůže v okolí konečníku (hot spot) i dále po těle (především ve hřbetní oblasti, kde se lokalizuje řada mazových žláz reagujících i na ucpané anální žlázky), neochota si sednout, odmítání krmiva aj.

Naplněné žlázky se mohou zanítit (přidá se infekce bakteriální nebo kvasinková), vzniká absces, který může prasknout, v tom případě se v okolí rozvíjí velmi bolestivý zánět. Každý zánět znamená potenciální tvorbu jizev vznikajících při hojení, z praktického hlediska to znamená možný vznik dalších překážek ve vývodech análních žlázek a ještě větší predispozici k dalším problémům. Zanícené žlázky je třeba vyčistit, lokálně se mohou aplikovat také antibiotika a přípravky proti kvasinkám. Celkově se antibiotika volí spíše až v případě, že je zde absces a zánět přechází do okolí.

Nezanícené ucpané žlázky je třeba manuálně vymáčknout. Tento úkon, i když se zdá být jednoduchý, je lépe nechat na odborníkovi. Nevhodným přístupem může dojít k pohmoždění v dané oblasti a vzniku zánětu žlázek. Případně doma můžete zkusit nejprve před procházkou přiložit teplý obklad na konečník, který pomůže povolit tukovou zátku a odchod sekretu při následném kalení.

Prevence

Základem prevence je zvíře v optimální tělesné kondici. Nadváha a nedostatek pohybu vedou u zvířete k špatnému vyprazdňování análních žlázek. Procházky min. 15-30 minut dlouhé by měly být samozřejmostí.

Nutná je také pravidelná a pevná stolice (řídký trus žlázky nevymáčkne). Pomoci může přídavek vlákniny. Psyllium (počáteční dávka ¼ kávové lžičky co 12 hod u psů do 10 kg, ½ lžičky u psů nad 10 kg váhy) nebo mrkev.

U pejsků, kteří i přesto s ucpáváním análních žlázek mají problémy, je většinou potřeba pravidelné čištění. Interval vyprazdňování je velmi individuální.

Někdy souvisí ucpávání žlázek s alergiemi a potravní hypersenzitivitou. Nejčastěji bývá přítomna atopická dermatitida. U zvířat, kde se problémy se žlázkami opakují a zároveň trpí na svědivost v oblasti hlavy, opakované záněty uší apod., bychom tuto možnost měli vždy zvážit. Pokud vyřešíme primární problém, ustanou problémy i se žlázkami.

U některých plemen se vyskytují i neoplazie (nádory) análních žlázek. Mezi predisponovaná plemena patří kokršpaněl, špringršpaněl, King Charles španěl, německý ovčák či malamut. V tomto případě psi vykazují běžně i časté nutkání na stolici, zácpu, zvýšený příjem tekutin a zvýšený výdej moči.

Krajním řešením je chirurgické odstranění análních žlázek. Tady je nutné počítat i s možnými komplikacemi, přece jen se pohybujeme velmi blízko análního otvoru, běžné jsou tak infekce rány, v nejhorším případě inkontinence.

MVDr. Katka Karásková, Ph.D.