Co všechno přispívá k obezitě u psů?

Majitelé často trpí jakousi formou mateřské lásky ke svým mazlíčkům a v dobrém přesvědčení se jim snaží dopřávat víc, než je zdrávo a stávají se tak jednou z příčin vedoucí k nežádoucímu zvyšování hmotnosti zvířete. Obezita je ale multifaktoriální syndrom, na který mají vliv i genetické, plemenné, věkové, sociální, metabolické a environmentální faktory.

Dana Pučálková V pondělí 22.09. 2025

Veterinářka radí

Téměř třetina majitelů zvířat trpících nadváhou nebo obezitou na dotaz veterináře: “V jaké tělesné kondici je podle Vás Vaše zvíře?” označila kondici svého zvířete za „normální“, „ideální“ nebo dokonce „hubenou“ (APOP, 2025). Majitelé často trpí jakousi formou mateřské lásky ke svým mazlíčkům a v dobrém přesvědčení se jim snaží dopřávat víc, než je zdrávo a stávají se tak jednou z příčin vedoucí k nežádoucímu zvyšování hmotnosti zvířete. Obezita je ale multifaktoriální syndrom, na který mají vliv i genetické, plemenné, věkové, sociální, metabolické a environmentální faktory.

Hlavním faktorem, který přispívá k rozvoji obezity, jsou stravovací návyky. Neomezené podávání pamlsků, vysoce kalorických potravin a zbytků ze stolu jsou nejčastější příklady, tedy obecně trvalá pozitivní energetická bilance, při níž příjem kalorií neustále převyšuje výdej. I malé denní kalorické nadbytky mohou vést k výraznému nárůstu tělesné hmotnosti v průběhu času; například denní příjem kalorií byť jen o kousíček vyšší (mluví se i o 1 %) než je záchovná energetická potřeba může vést až k 25% nárůstu tělesné hmotnosti ve středním věku. Tento mírný přebytek kalorií se totiž v průběhu času sčítá, což vede k postupnému přibírání na váze.

Energetické nároky se u jednotlivých plemen přirozeně liší a je třeba brát v úvahu predispozice plemene. Některá plemena, jako jsou zlatí retrívři, labradorští retrívři, kokršpanělé, bíglové aj. jsou k obezitě náchylnější, zatímco německý ovčák, německá doga, boxer a foxteriér jsou náchylní méně.

Významnými faktory spojenými s obezitou jsou také věk a kastrace. Prevalence obezity se zvyšuje především mezi 5. a 10. rokem věku, což se vysvětluje přirozeným snížením energetického výdeje v důsledku snížené fyzické aktivity a metabolických změn. Kastrace zvyšuje riziko obezity především v důsledku hormonálních změn, které snižují rychlost metabolismu.

Riziko obezity dále ovlivňují faktory životního stylu, které jsou do značné míry dány podmínkami, jež majitelé zvířatům poskytují. Obezita je častější u zvířat žijících v bytech nebo domech bez volného přístupu do venkovních prostor, a to kvůli omezeným možnostem pohybu (již samotná volná aktivita na zahradě riziko obezity snižuje).

Důležitou roli hrají také endokrinní poruchy. Takový Cushingův syndrom je charakterizován např. polyfagií (neustálou potřebou jíst), ochabováním svalů a letargií, které mohou přispívat ke změnám tělesného složení a predisponovat psy k nárůstu hmotnosti.

Nedávné studie identifikovaly i genetické mutace (v genu pro melanokortinový receptor 4 - MC4R), které mohou některé psy pravděpodobně predisponovat k obezitě. Změny v genu MC4R u jiných druhů savců ovlivňují nadměrnou žravost a zpomalují energetický metabolismus, podobné mechanismy se předpokládají i u psů.²

Faktory, které přispívají k obezitě v kostce:

překrmování
typ krmiva (nekomerční krmivo - horší kontrola energetického obsahu a rozložení živin v doma připravovaných krmných dávkách)
vyšší věk
nedostatek aktivity
kastrace
pohlaví (feny))
frekvence krmení pouze jednou denně (není přesně jasné proč - možné důvody: majitelé při krmení 1x denně poskytují větší množství krmiva, nižší termický efekt krmiv, aj.)
plemeno (mops, kokršpaněl, pekinéz, pomeranian, zlatý retrívr aj).
majitel, který má sám nadváhu/obezitu
genetická mutace (v genu pro melanokortinový receptor 4 - MC4R)

(Pozn: Termický efekt krmiv/potravin = kolik energie tělo spotřebuje na samotné trávení a metabolizaci daných živin - cca: tuky – 0-3%, sacharidy 5-10%, bílkoviny 20-30%.)

Pokud přijmeme 1000 kcal v podobě bílkovin, tak ve výsledku z této energie tělu zůstanou přibližně 2/3, tedy asi 700 kcal, zbytek energie je potřeba na vlastní zpracování bílkovin. Pokud přijmeme stejné množství energie v podobě tuků nebo sacharidů, tak se tělo musí vypořádat prakticky z celou touto energetickou náloží, tedy u tuků skoro s 1000 kcal, u sacharidů od 900 kcal výš. Navíc energie, kterou tělo získává ze sacharidů a tuků je rychlá, bílkoviny poskytují energii mnohem pomaleji a nadbytek bílkovin se v těle neukládá. Krmiva bohatá na tuky a sacharidy podporují vznik obezity lépe než bílkovinná. Díky tomu, že energie se může měnit na teplo, můžeme po jídle i u lidí pozorovat nepatrné zvýšení tělesné teploty, proto „termický” efekt.

MVDr. Katka Karásková, Ph.D. ( MVDr. je pouze autor článku. Jsme odborníci na krmivo a výživu, poskytujeme odborné rady na tato témata. V případě zdravotních komplikací se prosím obraťte na svého veterináře).