Infolinka +420 602 335 885 ( Po - Čt: 8 - 16hod
Pá: 8 - 15hod)

Příznaky artritidy jsou u koček běžně majiteli považovány za normální změny způsobené stárnutím

Osteoartritida (OA) je degenerativní onemocnění kloubů, které je velmi bolestivé. Obecně bychom měli předpokládat, že všechny kočky starší 10 let trpí OA, pokud se neprokáže opak. OA je totiž u koček stále nedostatečně diagnostikována.

Příznaky artritidy jsou u koček běžně majiteli považovány za normální změny způsobené stárnutím
Dana Pučálková V úterý 12.11. 2024

Jedním z důvodů je fakt, že kočky svou bolest velmi dobře maskují. Onemocnění je navíc často oboustranné, takže abnormality chůze je těžší odhalit než u jednostranného onemocnění. Dle jedné studie mělo 90 % koček starších 12 let rentgenové známky OA v jednom nebo více kloubech, ale většina těchto koček neměla klinické příznaky rozpoznané ani majiteli ani veterinárními lékaři.

U koček je pravděpodobnější, že OA bude primární (idiopatická) než sekundární. U psů je OA častěji sekundární v důsledku dysplazie kyčelního kloubu, úrazu nebo jiné příčiny (pozn. dysplazie kyčle je u koček vzácná, výjimkou je plemeno mainská mývalí). Riziko OA se u koček dramaticky zvyšuje s věkem. Nejčastější je u koček postižen loket, koleno a kyčel. Některé kočky mají i artritidu páteře (Artritida v bederní oblasti je běžně doprovázená i srůstem obratlů, příznaky jsou podobné příznakům ataxie. Kočky tak někdy přicházejí na neurologické vyšetření, i když skutečným problémem je artritida páteře).

Pro některá onemocnění koček neexistuje žádný specifický diagnostický test. OA je právě jedním z těchto onemocnění, kde je reakce na léčbu platným diagnostickým nástrojem, protože ani normální rentgenové snímky nemusí nutně vyloučit OA. Kočky mají méně rentgenologicky patrnou patologii než psi. U koček s OA jsou pravděpodobnější změny na chrupavce než na kostech.

Vybrané indicie, které mohou pomoci určit, že kočka trpí bolestí kloubů (nejčastěji se jedná o změny v chování, které majitelé běžně přisuzují jako normální projev stárnutí): 

  • Snížená chuť k jídlu nebo nezájem o jídlo
  • Stáhnutí se do ústraní nebo skrývání se
  • Snížená pohybová aktivita, váhavost při chůzi do schodů nebo skákání, snížená tolerance pohybu, obtíže při vstávání, stání nebo chůzi
  • Zhoršená péče o tělo (neupravená srst), přerostlé drápy nebo nadměrná péče o bolestivá místa (lysiny nad lokty nebo jinými klouby)
  • Ztráta (atrofie) svalů (z nepoužívání končetin)
  • Změny v hygienických návycích 
  • Mhouření očí
  • Nefyziologické polohy (např: většina koček v klidu si schovává přední tlapky x kočka, která je trvale drží v natažené poloze, si tak může kompenzovat bolest)
  • Citlivost nebo vokalizace na pohlazení nebo dotek
  • Změny v chování (agresivita, aj.)

Léčba - multimodální (skládá se z několika prvků): 

Optimální tělesná kondice: u obézních koček je třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou kulhat, než u koček s normální hmotností. Obezita způsobuje nadměrnou zátěž kloubů a přispívá k chronickému zánětu nízkého stupně.

Omega-3 mastné kyseliny: Doplňování omega-3 mastných kyselin zlepšuje úroveň aktivity u koček s artritidou.  Stejně jako u psů se předpokládá, že esenciální mastné kyseliny, zejména kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina eikosapentaenová (EPA), prokazatelně zpomalují destrukci chrupavky tím, že snižují množství degradačních enzymů přítomných v artritických kloubech.

Chondroprotektiva: Údajů o účinnosti glukosaminu/chondroitinu u koček je málo, přesto jsou doporučitelná, protože glukosamin a chondroitin sulfát jsou stavebními kameny  mezibuněčných prostor chrupavky a předpokládá se, že doplňování těchto molekul pomáhá udržovat integritu chrupavky. 

Léky: Nepoužívat humánní léčiva! Pro dlouhodobou terapii se jeví jako nejvhodnější monoklonální protilátky. Klasické léky zahrnují: robenakoxib, meloxikam, gabapentin, buprenorfin či tramadol (hořká chuť).

Úprava prostředí: Vyvýšené misky na jídlo a vodu umožňují kočkám s artritidou loktů jíst s nataženými lokty (což je méně bolestivé než držet je ohnuté) a kočkám s bolestmi kyčlí umožňují pohodlnější polohu při jídle vsedě. V případě potřeby je třeba přemístit bedýnky na stelivo tak, aby k nim kočky měly snadný přístup. Vysoké boční strany stelivových boxů je dobré zkrátit. Zajistit schůdky k oblíbeným místům koček (jako jsou postele a okenní bidýlka), aby kočky nemusely skákat.

Fyzioterapie a rehabilitace mohou být pro kočky s artritidou užitečné

MVDr. Katka Karásková, Ph.D.

 

 

Nechte se inspirovat článkem a dopřejte svému mazličkovi

Podobné články

V srovnávači máte 0 produktů

Zobrazit porovnaní