Výživa sportovních psů

Proč je výživa důležitá?

Svaly potřebují energii. Tou je látka zvaná ATP, kterou si tělo vyrábí ze sacharidů, tuků i bílkovin. Psi mají jednu velkou výhodu – dokážou velmi dobře využívat tuk jako zdroj energie. Dokonce efektivněji než lidé. Proto je tuk klíčovým palivem hlavně u vytrvalostních výkonů, protože energie z tuku se získává pomaleji. Naopak u krátkých, rychlých sportů (agility, flyball, coursing) tělo využívá především zásoby cukru (glykogen) uložené ve svalech, “okamžitou” energii.

Kolik energie pes potřebuje?

U běžně aktivního psa se denní potřeba energie dá orientačně spočítat dle vzorce:

(90–110) × (hmotnost psa v kg)^0,75 = kcal/den

(Nízká aktivita < 1 hodina denně, např. chůze na vodítku: 95 × kg^0,75

Střední aktivita 1–3 hodiny denně: 110 × kg^0,75

Střední aktivita 1–3 hodiny denně, vysoce náročná činnost: 125 × kg^0,75

Vysoká aktivita 3–6 hodin denně, pracovní psi, např. ovčáčtí psi: 150-175 × kg^0,75

Extrémní arktické podmínky- saňoví psi 168 km/den v extrémním chladu: 860 - 1240 kcal × kg^0,75)

nebo

RER (klidová potřeba) = 70 × kg^0,75

Přičemž potřeba energie u sportovců se následně navýší potřebným koeficientem:

Aktivní dospělý pes - sprinter = cca 1,6–2 × RER
Sportovní pes střední zátěž = 2–5 × RER

Vytrvalostní sporty - vysoká zátěž (saňoví psi,..) = 5-11 × RER

Sport zvyšuje potřebu energie, přičemž nárůst energetického výdeje souvisí s řadou faktorů, např.:

● teplotou prostředí

● vzdáleností, kterou během aktivity pes urazí

● terénem

● délkou a intenzitou výkonu

Určitý vliv má i délka samotných končetin. Pro srovnání např. při běžné aktivitě (mírný běh a rovný terén) potřebují psi cca 0,6 - 1,1 kcal/kg na uběhnutý kilometr, přičemž psi s delšími končetinami potřebují k běhu méně energie (nižší hodnota) než psi s krátkýma nohama.

Příklady aktivit a jejich požadavky na nárůst energie v krmivu:

Malé požadavky na extra energii (zvýšení < 25 %) má: agility, flyball, frisbee, jumping, závody greyhoundů, coursing (lov umělé návnady)
Střední nároky: policejní a záchranářští psi, bikejöring (jízda na kole s tažením psem do 15 km), carting (tahání vozíku na vzdálenosti do 15 km), weight pulling (tahání vozíku se zátěží), pracovní zkoušky loveckých psů, lov, herding (pasení)
Vysoké nároky na energii (nárůst > 100 %): bikejöring > 15 km, carting > 15 km, saňoví psi

K správnému nastavení krmné dávky je třeba přihlížet i k danému plemeni, věku, osvalení ci sledovat tělesnou kondici. Ideální tělesná kondice (BCS) je u většiny psů 4–5/9, ale u chrtů bývá ideální kondice 3-4.

Jak má vypadat krmivo podle typu sportu?

Krátké, intenzivní sporty (např. agility, flyball, coursing)

Hlavním zdrojem energie při samotném výkonu je svalový glykogen (sacharidy ve svalech).

Doporučení na obsah sacharidů a tuků na 1000 kcal krmiva:

● Sacharidy: 105 - 135 g/1000 kcal

● Tuky: > 30 g/1000 kcal

Sacharidy používané v krmivech pro domácí zvířata jsou často komplexní, jednoduché cukry se u sportovních psů používají jen zřídka k doplnění glykogenu přímo po cvičení (do 30 minut). K využívání tuků ovšem dochází také. Celková denní energetická potřeba se výrazně u sprinterů nezvyšuje, ale významně se mění načasování a využití zdrojů energie.

Psi, kteří se věnují agility, flyballu, lovu návnady, sprinteři apod., tak potřebují stravu s vyšším obsahem sacharidů a nižším obsahem tuků. Pro ně je obecně vhodný lehce vyšší obsah sacharidů a alespoň 15–20 % DM v podobě tuků. Tito psi by měli mít den před soutěží menší porce jídla (prospěch z mírného omezení příjmu potravy 24 hodin před tréninkem - cca snížení krmiva o 20 %, aby se snížilo množství stolice) a po aktivitě by měli dostat sacharidy, zejména pokud absolvují více krátkých soutěží/aktivit v jeden den (malé množství sacharidů bezprostředně po cvičení, pokud se očekává, že budou cvičit znovu během 2–3 hodin).

Půst cca 8 hodin před závodem může některým psům vyhovovat (menší zatížení trávicího traktu).

Vytrvalostní sporty (např. saňoví psi, lovecké zkoušky, dlouhý bikejöring)

Hlavním zdrojem energie je tuk.

Doporučení na 1000 kcal:

● Bílkoviny: minimálně 90 g

● Tuky: minimálně 60 g

● Sacharidy: cca 25 g

Vyšší obsah tuku prokazatelně zlepšuje výdrž. Tuk v potravě má vyšší energetickou hodnotu než bílkoviny a sacharidy: bílkoviny a sacharidy představují 3,5 až 4 kalorie na gram, zatímco tuk představuje 8,5 až 9 kalorií na gram.

Přepočet živin na metabolizovatelnou energii (ME):

Příklad: Krmivo obsahuje 25 % bílkovin, 15 % tuku a 40 % sacharidů. Hrubý přepočet na metabolizovatelnou energii (ME) uděláme vynásobením obsahu těchto živin jejich kalorickou hodnotou, tedy modifikované Atwater faktory:

- % bílkovin x 3,5 = 25 x 3,5 = 87,5 kcal

- % tuku x 8,5 = 15 x 8,5 = 127,5 kcal

- % NFE (“sacharidů” = 100 - % bílkovin - % tuku - % hrubé vlákniny - % popelovin - % vlhkost) = 40 x 3,5 = 140 kcal

- Celkem = 355 kcal (hrubý odhad ME ve 100 g sušiny krmiva)

Psi mohou být krmeni dodatečnými kaloriemi zvýšením obsahu tuku ve stravě spíše než zvýšením množství podávaného krmiva. Ale pozor, organismus se musí na takové krmení adaptovat! Náhlé zvýšení tuku těsně před závodem nepřinese zvýšení výkonu, jen zažívací potíže.

Psi, u nichž aktivita zvyšuje nároky na energii středně (lovečtí psi,..) potřebují více tuku zejména při přípravě na soutěže nebo akce. Doplnění sacharidů je důležité především po cvičení během soutěže. Obecně psi, kteří se účastní více denních aktivit, mohou mít prospěch z podávání sacharidů po cvičení, které usnadňuje doplnění glykogenu. Krmiva pro tyto psy mívají střední obsah živin cca - obsah tuků 50 % ME, sacharidů 20 % ME a bílkovin 30 % ME. U některých vytrvalců se osvědčuje hlavní krmení po výkonu, a to přibližně 2 hodiny po cvičení. Mírné omezení krmiva (- 20 % porce) den před závodem snižuje zátěž na zažívací trakt. Je třeba dbát na to, aby se ihned po cvičení nepodávaly větší porce, zejména u větších plemen s hlubokým hrudníkem, která jsou náchylná k dilataci a volvulu žaludku (GDV).

Krmivo pro skutečné vytrvalce a náročné podmínky, jako jsou saňoví psi, může obsahovat kolem 30 % ME v podobě bílkovin, 60–70 % ME jako tuky, a sacharidy méně než 10 % ME. Takové krmivo však není potřeba celoročně. Mimo sezónu lze toto krmivo postupně omezovat. Poté, jak se blíží soutěžní sezóna a trénink se opět zintenzivňuje, cca 4–6 týdnů je vhodná doba pro přizpůsobení organismu psa takové stravě.

Dostatek kvalitních živočišných bílkovin je důležitý nejen pro zachování integrity svalů, ale zdá se, že může pomoci při přetrénování, kde má svůj možný podíl “sportovní” anémie, resp. pokles hematokritu a sérového albuminu. Vzhledem k potřebě vysoce stravitelného krmiva s maximálním obsahem živin tak není vhodné u těchto psů nahrazovat živočišné bílkoviny rostlinnými, které mají horší zastoupení esenciálních aminokyselin. Obsah bílkovin by u vytrvalců neměl poklesnout pod 30-32 % ME. Ale pozor u sprinterů vysoký podíl bílkovin není nijak zvlášť výhodný, ale i zde bychom měli určité množství bílkovin dodržet (min. 22–24% ME).

Většina krmiv v této kategorii má také nízký obsah vlákniny (resp. hrubé vlákniny), což umožňuje, aby krmiva měla vyšší energetickou hustotu a splňovala zvýšené kalorické požadavky pro dlouhé vzdálenosti. Krmení velkým množstvím potravy a krmení těsně před cvičením zvyšuje objem stolice během cvičení, často pak dochází k průjmům, pravděpodobně díky neustálému “dráždění” sliznice tlustého střeva stolicí. Nicméně rozpustná vláknina, jako jsou gumy a oligosacharidy, může být v malém množství stále prospěšná, protože poskytuje substrát pro normální střevní bakterie.

Voda a elektrolyty

Běžná potřeba vody:

● 50–100 ml/kg/den (Normální příjem vody u běžně aktivních psů je 50-100 ml/kg/den, přičemž menší psi potřebují více vody na kg tělesné hmotnosti).

● nebo cca 1 ml vody na 1 kcal

Sport a teplo potřebu vody výrazně zvyšují (v extrémních podmínkách je potřeba i 2-3x větší). Hlavně v teplých obdobích roku je třeba dbát na riziko tepelného stresu a přehřátí.

Důležité:

● Pes by měl dostat vodu ihned po výkonu

● Komerční krmiva obvykle obsahují dostatek elektrolytů

● Speciální „iontové nápoje pro psy“ nemají prokázaný přínos

Psi na rozdíl od lidí nemají tak významné ztráty elektrolytů potem. Proto obvykle není nutné elektrolyty při zátěži rutinně doplňovat.

Změny koncentrace draslíku po cvičení jsou většinou přechodné a zřídka natolik významné, aby vyžadovaly suplementaci nad rámec množství obsaženého v kompletních komerčních krmivech.

Kompletní krmiva pro psy zpravidla poskytují dostatečné množství elektrolytů i pro sportovní zátěž. Zvýšený přídavek sodíku může být během počáteční fáze intenzivního tréninku zvažován u psů krmených dietou s nízkým obsahem sodíku nebo při extrémní vytrvalostní zátěži.

Psi potřebují přístup k čerstvé vodě i v případě, že přijímají krmivo s vysokým obsahem vlhkosti.

Výživa podle věku

Štěňata (budoucí sportovci)

Nejdůležitější je:

● nepřekrmovat

● hlídat správný obsah vápníku a vitaminu D

● udržovat štíhlou, ale ne vyzáblou kondici

Štěňata by měla udržovat normální tělesnou kondici, která se objektivně hodnotí pomocí tabulek pro dané plemene. Překrmování zvyšuje riziko ortopedických problémů (např. dysplazie, OCD). Celkový energetický příjem psa ve věku 4 měsíců je často podobný energetickému příjmu mladého dospělého psa (1–2 roky).

Štěňata dokáží absorbovat více vápníku z krmiva než dospělý pes. Čím je ho tam více, tím více ho vstřebají. Na druhou stranu nízký obsah vápníku nebo vitaminu D může způsobit sekundární hyperparatyreózu a patologické zlomeniny v důsledku snížené hustoty kostí.

Doporučení:

● 2/2,5–3 g vápníku / 1000 kcal (Průměrné komerční krmivo pro psy obsahující 3500 kcal/kg stravy by tak mělo mít přibližně 0,7-1,1 % vápníku.)

● u velkých plemen nepřekračovat 4,5 g / 1000 kcal (poměr Ca : P = 1,1–1,5 : 1)

Aktivní senioři

Starší psi běžně ztrácí svalovou hmotu (sarkopenie), a tím i výkonnost. Dostatek bílkovin je pro seniory základním požadavkem.

Vhodné složení na 1000 kcal:

● Bílkoviny: > 70–75 g (minimálně 26 % bílkovin)

● Tuky: > 35 g (minimálně 13 % tuku v suchých krmivech)

Orientační přehled základních živin (g/1000 kcal)

Omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA) mohou pomáhat snižovat zánětlivou reakci po zátěži a podporovat regeneraci svalů i kloubů.

	Bilkoviny	Tuky	Karbohydráty	EPA + DHA
Dospělec - krátké vzdálenosti	60	40	100	> 0,5
Dospělec - dlouhé vzdálenosti (vytrvalost)	90	60	25	> 0,5
Rostoucí atlet	>70	>35	<100	>0,5
Aktivní senior	>70	>35	<100	0,5-3

MVDr. Katka Karásková, Ph.D. ( MVDr. je pouze autor článku. Jsme odborníci na krmivo a výživu, poskytujeme odborné rady na tato témata. V případě zdravotních komplikací se prosím obraťte na svého veterináře).