Základní canicrossové rituály

Po článcích Než začneme s canicrossem a a Vybavení na canicross se dnes podíváme na téma s názvem Základní canicrossové rituály. Jak uvidíte sami, jedná se o téma důležité a měli bychom mu věnovat určitou pozornost. Rituály, o nichž hovoříme, totiž poskytují našim čtyřnožcům nejen větší bezpečnost, ale zároveň je díky nim pro ně canicross mnohdy i zábavnější, což by pro nás mělo být tou hlavní prioritou.

Jana Slováková V úterý 18.10. 2022

Články o psech

Na úvod bych si dovolil položit otázku. Kdy podle vás začíná sportovní výkon? Jedná se o období, kdy zahájím činnost pomyslným zapnutím sportovních hodinek, respektive ji ukončím jejich stopnutím, nebo se jedná o časové vymezení mnohem delší? Asi většina z vás odpověděla správně, že nejen v případě canicrossu se jedná o druhou možnost..

Obecně bych canicrossové rituály rozdělil na dvě skupiny. Rituály před výkonem a rituály po výkonu. Nejprve se zaměříme na ty před výkonem.

Základní canicrossové pravidlo zní, že pokud chci se svým psem trénovat, měl bych ho před tréninkem vždy napojit. O co konkrétně se jedná? Ideálně 2 - 1,5 hod. před výkonem byste měli psa zavodnit v poměru k jeho velikosti těla (běžně se uvádí 15 ml na 1 kg váhy psa), ale postupně můžete dát na svůj pocit a se znalostí svého psa a jeho potřeb tento poměr postupně upravovat. Je jasné, že váš pes (byť vás miluje sebevíc) vám na povel nevypije předloženou ,,obyčejnou” vodu z vodovodu. Počítejte s tím, že mu ji budete muset něčím vylepšit. U někoho funguje ve vodě rozmíchaná lžička masové konzervy, u jiného je to vývar, někdo zase používá speciální drinky pro psy před výkonem, zkrátka čím více se budete o toto téma zajímat, tím více uvidíte, že hlavním klíčem k úspěchu je poznat svého parťáka a předložit mu takový nápoj, který zaručeně vypije. Odměnou vám bude větší chuť hafana se do tahu pořádně opřít, ale i jeho viditelně vyšší psychická pohoda související s lepší termoregulací a celkovou regenerací po výkonu. Včasným zavodněním dáte psovi také najevo, že za určitý čas poběží, což napomáhá k jeho vyššímu zaujetí pro samotnou činnost. Tedy za předpokladu, že ho daná činnost baví. V opačném případě se vám od chvíle zavodnění začne schovávat někde po bytě, což jen poukáže na fakt, že v tréninku děláte něco špatně (např. běháte příliš dlouhé a stejné trasy, nedostatečně chválíte, jste frustrovaní, zvolili jste špatné vybavení apod.).

Zmínil jsem termín včasného zavodnění, které je pro nás velmi důležité. Je jasné, že pokud jste např. dlouho v práci nebo ve škole a zkrátka nemáte prostor psa s dostatečným prostorem napojit, tak zvažte, jestli je vhodné s ním v daný den v tahu trénovat. Osobně bych v takovém případě doporučil spíše výklus na volno/na stopovačce s trénováním základních povelů, poslušnosti a všeobecné radosti z pohybu. Canicrossový trénink bych pak nechal až na den, kdy i na předtréninkovou fázi budu mít dostatek času. Vypití většího objemu vody těsně před samotnou sportovní činnost pak kýžený efekt nepřináší vůbec, protože voda se za krátkou dobu stačí nahrnout jen do žaludku, odkud ji pes snadno vyzvrátí, což ho ještě více dehydratuje. Jídlo před výkonem samozřejmě nedoporučujeme vůbec (zejména u větších plemen hrozí riziko torze - ,,přetočení” žaludku).

Možná budete překvapení, ale váš psí parťák si může canicrossovou aktivitu spojit opravdu s čímkoliv. S vaším oblečením, místem, kde trénujete, postrojem, který nesete v ruce, ale třeba i s písničkou, kterou mu můžete pokaždé před aktivitou pouštět.

Teď se přesuneme do okamžiku, kdy máme zavodněného a na aktivitu naladěného psa a jsme na místě, kde chceme běhat. Můžeme v tuto chvíli již nasadit postroj a vyběhnout? Ne, ještě ne. Nejen u lidí platí, že zařazením aktivní rozcvičky snižujeme riziko zranění. Nechte si tedy před startem v postroji vždy alespoň 10 - 15 minut pro sebe i svého psa na rozcvičení. Lehce se proklusněte, dejte si atletickou abecedu a svému psímu parťákovi např. některé známé povely (sedni, lehni, vstaň, otočka), které jej příjemně protáhnou. Na začátku tréninku se určitě vyvarujte ostrých a prudkých pohybů, které riziko zranění naopak zvyšují. Nezapomeňte na to, že rozcvička před výkonem je aktivní a až závěrečný strečink je statický. Výhodou této rozcvičky je i to, že se vám pes vyvenčí (ideálně by si měl dojít na malou i velkou), aby neměl potřebu vyměšování během samotného tréninku.

Se zavodněným a dobře rozcvičeným psem se už nyní bez obav můžete pustit do výkonu.

Druhou skupinou jsou rituály po výkonu. Pro psa by mělo být čitelné, že je trénink již u konce. Ideální je mu sundat postroj, sednout si k němu na zem a pořádně ho pochválit. Psi tohle opravdu potřebují. Jejich motivací často nebývá jen samotný běh v tahu, ale i spokojený páníček. Dejte jim najevo, že to jsou pašáci a máte z nich radost. Kromě radostného slova můžete pochválit hračkou, pamlskem či speciálním drinkem určeným k rychlejší regeneraci po výkonu. Samozřejmě, že i zde platí, že na svém psovi musíte zjistit a vyzkoušet, co mu udělá největší radost. Psi to ocení a do příštího tréninku se vrhnou ještě s větší vervou.

Mezi povýkonové rituály bych ještě zařadil alespoň krátké vychození/vyklusání, kdy tělo začíná regenerovat. A pokud chcete povýkonovou fázi vytáhnout na ještě vyšší úroveň, ideální je psa protáhnout. Strečink je ale potřeba mít dobře nastudovaný, abyste psovi naopak nevhodnou manipulací neublížili.

Příští článek bude zaměřený na cviky a další aspekty, které nám zefektivní samotný trénink.

Tomáš Řezáč